Chůze do kopce a z kopce

Při chůzi do kopce je tělo ve větším předklonu, než při chůzi po rovině, kroky jsou kratší, více je zapojena celá horní polovina těla a svaly zadní strany stehen a lýtka. Aktivní používání hůlek dovolí prodloužit kroky během stoupání a zároveň i odlehčuje dolním končetinám, proto i prudší a delší kopec člověk ( i netrénovaný) „vyběhne" podstatně lehčeji. Chůze do mírného kopce je i výborným nácvikem správného používání hůlek pro lidi, kteří s NW začínají, snáze pochopí celkovou koncepci správného NW pohybu.

Chůze do kopce a z kopce

Při chůzi z kopce jsou kroky výrazně kratší a těžiště těla se přesouvá níže, přibližně do oblasti pánve. Kolena jsou po celou dobu v pokrčení, a chodidla neustále zpomalují pohyb těla vpřed. Aktivní odraz hůlkami je slabší než při chůzi po rovině. Hole nám rovněž umožňují zachovávat stabilitu těla. Pokud se jde z velmi prudkého kopce, pak není nutno dodržovat naprosto přesně techniku pohybu, je vhodnější jít více pohodlně.